Písnička pro pana Gorbačova

Nedvědi

Rec:G#Otvírám noviny azbukou G#/Gozdobené
a čtu si mFmyšlenky kohosi, kdo sFm/D#áhl do mého svědomí
a vBmynesl na světlo nBm/G#ázory nevyřčené,
nD#evyřčené díky mé osobní slabosti a strachu,
mG#yšlenky plné humanity, přG#/Gátelství, svobody,
ale i sFmocialismu, v jehož jménu kdosi zFm/D#abíjel nevinné lidi,
ptáte se, kdBmy - ve dvacátém stBm/G#oletí,
vD#e dvacátém století.
R:Kdo vG#í, kdo vFmí, co bude dD#ál,
chcem žCmít, chcem žC#ít tak, jak se mD#á,
nebo tak, jak se dFmá, ale takhle už nD#e.
Rec:Tak na zdraví, lásku už máte,
a myslete na to, že každej váš krok sleduje celej svět,
a kdybyste někdy projížděl Prahou,
tak se u mě klidně stavte,
otevřu ruský rybičky, pražskou šunku,
americkou vodku Gorby mám doma, a budeme si povídat,
mám toho totiž spoustu na srdci,
a nejen já, a nejen já.
R:+ kdo vG#í, kdo vFmí, co bude dD#ál ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T21:48:00.948+00:00
Výsledky hledání: